Po dlouhé sváteční pauze je tu nový článek. Zabývá se ochranou a úspěšnou obranou proti policejním tzv. donucovacím prostředkům. Tj. policejní jízdě, vodním dělům, pyrotechnice a jiným vozidům. Použití těchto prostředků je z našeho úhlu pohledu zbabělé a tím pádem velmi často policií používané. Nadto, bohužel proti radikálním aktivistům vysoce účinné… Je jasné, že proti policejním vozidlům typu vodní dělo nebo obrněný transportér toho lze dělat velmi málo, nicméně v tomto článku si poradíme jak udělat alespoň to. Jako prvním bych se zabýval právě policejními vozidly. Policie jako donucovací prostředek používá vodní děla a obrněné transportéry. Obě dvě vozidla jsou vybaveny pneumatikami, což vytváří právě ten rozdíl, který pro nás znamená hranici mezi úspěchem a neúspěchem. Jak jistě teď už každý ví, pneumatiky jsou nejzranitelnějším místem na těchto vozidlech a je to právě to místo, na které by každý radikální aktivista měl zaměřit svůj útok. Možností je mnoho. Od prken pobitých hřeby nebo ostrými šrouby, po vysoce efektivní tzv. závitníky jako třeba zde, které nejen, že jsou velmi lehké k výrobě ale i levné. Tím víc, že položené mezi jinými objekty z riotu, jsou takřka neviditelné.
Pro jejich výrobu jednoduše naohýbejte a upevněte k sobě dva pevné kovové dráty (nebo velké hřeby, ostatně materiálů je dnes mnoho). Pro upevnění stačí dráty do sebe svázané ale ideální je svařit je do sebe. Dbejte ale na pravidlo, že vždy musí alespoň jedna hrana trčet vzhůru. Příklad uvedený na obrázku je z archivu zbraní použitých ve vietnamské válce a je pravděpodobně nejdokonalejší příkladem tohoto nástroje, který dokáže prorazit pneumatiku ve vteřině. Zákonně však i prkno seshora pobité hřebíky by mělo svou práci také zvládnout. Ideální je použití prken ve tvaru X, kdy je použito hřebů více.
Další možností jak zlikvidovat vozidla vyžaduje, že se aktivní idealista v k vozidlu dostane a bude mít přístup k nádrži vozidla. Voda nebo lépe lněný olej dokáže znehybnit motor dokud někdo nevyčistí nádrž. Dle americké armády, je lněný olej tou nejrychlejší cestou jak zlikvidovat vozidlo. Další možností je nasypání většího počtu polystyrénových kuliček / nadrceného polystyrenu do nádrže, což má za efekt takřka okamžité zastavení motoru a ve většině případů i nemožnosti znovunastartování. Nicméně, pokud máte přístup k vozidlu, neváhejte jako první věc co uděláte, zlikvidovat pneumatiky. Ohledně taktiky proti vodnímu dělu, jediné co lze doporučit jsou pevné, terénní překážky, kdy využití štítů se kvůli síle vody nedoporučuje. Také je velmi důležité si uvědomit, že vodní dělo se může pohybovat jen velmi pomalu a couvá ještě pomaleji, takže pokud se sejde dostatečně velká, odhodlaná a vybavená skupinka je dle zkušenosti mých zdrojů jediná možnost prudkého běhu proti dělu a mimo jeho dostřel. Nicméně, tato taktika je velmi riskantní a pokud není skupina dostatečně sehraná je téměř jasné, že i nefunkční. Dobré je také v případě nasazení vodního děla, rozdělení sil, dělo má jen jeden možný úhel „palby“ a tak dvě a více skupin může být velmi úspěšná taktika proti velkému a neohrabanému nepříteli. Jakmile se však vodní dělo zbaví své ochrany v podobě těžkooděnců okolo, je téměř vyhráno.
Na západě, převážně v USA se také velmi osvědčila technika využití paintballových zbraní, kdy menší počet lidí vybavených právě těmito zbraněmi (co nejlépe polo, nebo plně automatických) udržuje palbu barvou na přední sklo vodního děla. Ostatně, paintballové kuličky, které přes noc necháte zmrazit v mrazáku, mohou být také velmi účinou zbraní. Proti obrněným transportérům je jediná možná věc co lze doporučit, útok na pneumatiky, nebo na motor. Viz výše.
Policejní jízda. Koně jsou v naší republice celkem hojně využívaným prostředkem využívaných proti radikálním aktivistům a nutno podotknout že i bohužel velmi účinným. To ovšem nepramení z efektivity kavalérie ale z přirozeného a instinktivního strachu před větším zvířetem. Kůň, i přesto že prošel policejním výcvikem je býložravec, to jest zvíře plaché a bojácné. Tudíž naší hlavní zbraní proti těmto zvířatům (jak koním, tak těm na nich) je leknutí a strach. Na normálního, policejním výcvikem nezkaženého, koně jsou jako efektivní zdroje leknutí a strachu takřka všechny hlasité zvuky, velké barevné pohybující se objekty (vlajky, deštníky ale dokonce třeba i šály nebo igelitové tašky), pyrotechnika, nepřirozené objekty (jízdní kola, lesklé předměty), větší zvířata, velké pohybující se stíny, psy, motocykly a takřka vše co se hýbe. Tento přirozený strach je u koní velmi opodstatněný, je kritický pro jejich přežití ve volné přírodě. Jak vidíte, kůň je velmi nepraktické zvíře pro boj. Nicméně, většina těchto zdrojů byla výcvikem u policejních koní potlačena. Pro nás ovšem je dobrou zprávou, že se jedná o většinu, ne všechny. Jak je vystrašit, že se zastaví až na druhé straně planety si teď řekneme.
První možností jsou velké prapory, koně proti nim trénovaní, nicméně pokud velkým, nejlépe jednobarevným praporem budete mávat koni před čumákem, je téměř jisté, že se začne svému jezdci vzpouzet, či začne nekontrolovatelně couvat. Další a dle zdrojů osvědčenou metodou, je velký barevný deštník, vystřelený proti koni z co nejbližší vzdálenosti. Tato metoda je prý často účinná. Další možností je velká skupina lidí, zamknutá lokty do sebe a vytvářející co největší hluk. Kůň tuto masu uvidí jako velký jednotný objekt a nebude chtít proti němu útočit. Avšak, teď se dostáváme k těm nejlepším a nejvíce funkčním metodám. Tyto metody jsou časem a praxí osvědčené a stále velmi dobře fungující, jak divné a směšné se na první pohled zdají. První možností jsou gumoví hadi. Zdálo se mi to směšné ale když jsem poprvé viděl koňskou reakci na gumového hada v měřítku 1/1 bylo mi jasné, že tohle je velmi zajímavá možnost. Koně, mají z hadů panickou hrůzu a je logické, že nerozeznají rozdíl od hada opravdového. Je ale nutné větší množství těchto hadů, čím více tím lépe. Další velmi účinou eventualitou je velké množství skleněných kuliček (klasických skleněnek), prudce vysypaných proti jedoucímu či stojícímu koni. Ideální množství je plné vědro či velká nákupní taška. Tyto metody jsou levné, účinné a velmi jednoduché na přípravu.
Proti koním jsou tu samozřejmě ještě metody jiné. A to buď stavba barikád či zakládání větších ohňů, nebo přímé násilí vůči koni. Je na každém, jakým způsobem bude bojovat, nicméně násilí je věc sice účinná ale z morálních hledisek dle některých nepřípustná. Nebudu nikoho od této cesty odrazovat ale každý by si měl uvědomit, že zraněné zvíře může v šíleném trysku napáchat ohromné škody a opravdu si nebude vybírat směr, kterým poběží ani stranu, která se jí zdá ideologicky lepší. Pokud se pro násilí přecijen rozhodnete, snažte se vyhnout přímému střetu, protože koně instinktivně kopou, vyhněte se přibližování ke koni ze zadu a lezení pod koně. Určitá nápověda jak proti jízdě postupovat je uvedena nahoře, v části jak proti pneumatikám vozidel. Riskantní, avšak v teorii velmi účinný způsob jak vyzrát nad jízdním těžkooděnce je, rozepnout mu celé sedlo. Zapínání se většinou nachází uprostřed koňského břicha.
Je dobré a dokonce povinností bojovat za práva zvířat, nicméně v boji to může být právě to zvíře, využité jako nástroj systému, které zvrátí směr bitvy. Dle toho by každý měl uzpůsobit svůj styl boje.
Jako poslední zde přichází na řadu policejní pyrotechnika. Tato technika je tak zbabělá jako neúčinná, což by si KAŽDÝ měl uvědomit. V drtivém procentu případů nenadělá nic jiného, než rámus a dým a to není nic, čeho by se měl bojovník proti sionistickému režimu bát. Pár pravidel však je. Nikdy nezvedejte cokoliv co policie hází, když už, tak spíše kopejte, což v případě slzného plynu, šikovně vráceného zpět odkud přilétl může být vynikající způsob jak oslabit nepřítele. Před výbuchy rozbušek neutíkejte, není to nic co trhá nohy. Pokud rozbušky vybuchují vám nad hlavou nebo v rovině obličeje, kryjte si ho rukama a snažte se minimalizovat vyčuhující části těla (prsty). Je známo, že někteří příliš akční ZOG policisté používají techniku vrhu rozbušek nad hlavy demonstrujících, což jen podtrhuje už tak zbabělou pověst naší policie. Takže, helma je více než na místě.
